Stanovisko Českobratrské církve evangelické k homosexualitě
Synod Českobratrské církve evangelické v roce 1999 v rámci svého poselství naznačil úkol církve takto: Chceme se učit rozumět jejich (tj. homosexuálů) problémům a zřetelně jim povědět, že ve společenství církve mají své důstojné místo.
Synodní rada ČCE k otázce zákona o registrovaném partnerství
Synodní rada ČCE rozumí důvodům vzniku zákona o registrovaném partnerství v tom smyslu, že zákon se snaží odstraňovat praktické problémy, tvořící překážky soužití osob stejného pohlaví.
Občanská společnost už dávno nepřijímá tradiční křesťanskou morálku s dřívější samozřejmostí, tradiční pilíře morálky jsou opouštěny, společnost na sebe bere odpovědnost za tvorbu morálních hodnot nových.
V šíři a hloubce změn tradičních hodnot života, ke kterým došlo a dochází je legalizace podmínek soužití osob stejného pohlaví pouze malou částí.
Lidé jinak sexuálně orientovaní zůstávají napořád Božím stvořením a patří jim naše láska, úcta a respekt.
Chceme být schopni spolužít s lidmi homosexuálně orientovanými a pomáhat jim žít ve společenství s druhými, i s těmi, kteří se na ně zatím dívají přezíravě.
Manželství rozumíme jako jedinečné příležitosti k objevování a prožívání všech krás života a k odpovědnému plnění životních úkolů člověka ve vzájemné věrnosti a důvěře. Proto máme za správné, aby rodinné zázemí pro růst dítěte poskytovalo láskyplné a věrné soužití muže a ženy.
Naopak jsme přesvědčeni, že před lidmi i před Bohem je špatné jakékoliv soužití, do něhož člověk vstupuje, aniž by s právy přijal i povinnosti a trvalou odpovědnost za svého partnera.
Podobně špatné je jakékoli soužití, v němž jedna bytost ponižuje nebo zneužívá druhou i soužití, řízené úmysly konzumními, zištnými či sobeckými.
Problematika homosexuálních vztahů
Ucelená teologická a odborná práce k problematice homosexuálních vztahů závazně předložena synodu Českobratrské církve evangelické
Obsah
A) Homosexualita ve světle biblických textů
B) Medicínský pohled na homosexualitu
1. Etiologické aspekty
2. Homosexuální orientace a homosexuální chování
3. Léčení homosexuálních osob
Příloha: Stanovisko Americké psychiatrické asociace k tzv. léčení homosexuality
Celý text najdete na
http://www.srcce.cz/synod/tisky/tisk19_06.htm
Výňatok
Poté, co se lékaři opakovaně přesvědčili, že homosexuální orientace je dostupnými lékařskými prostředky nezměnitelná, upustili od pokusů směřujících ke změně homosexuální orientace v heterosexuální.
Postoj zdravotníků i širší veřejnosti k homosexualitě ovlivnilo i její vyřazení z 3. revize Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch Americké psychiatrické společnosti počátkem 70. let.
Tato změna významně ovlivnila terapeutický přístup k homosexuálním mužům a ženám především v americkém prostředí.
Do té doby zde bylo běžné, že zejména psychoanalyticky orientovaní terapeuté považovali za cíl léčby změnu homosexuální orientace svých klientek a klientů.
Skutečnost, že homosexuální orientace sama o sobě přestala být považována za duševní poruchu, umožnila, aby se těžiště psychoterapie přesunulo na jiné oblasti důležité pro zdravý psychosexuální vývoj homosexuálních jedinců a jejich integraci do společnosti.
V naší zemi k této změně došlo až přijetím 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí, která vstoupila v platnost v roce 1992 a v České republice začala být závazně používána od l. ledna 1994.
V oblasti zájmu psychiatrů a psychologů však nadále zůstávají tzv. egodystonní, tj. se svým sexuálním zaměřením nesmíření homosexuálové.
Ti se mnohdy obracejí na sexuologa s žádostí o změnu sexuální orientace a obtížně přijímají informaci, že homosexualitu "vyléčit" nelze.
To nevylučuje možnost, že se některým homosexuálním mužům i ženám může podařit tzv. heterosexuální adaptace – což znamená, že se naučí žít s osobou opačného pohlaví.
Je to možné za předpokladu, že jejich homosexuální orientace není jednoznačně vyhraněna a umožňuje tak navázání erotického a sexuálního vztahu s člověkem opačného pohlaví, zvláště je-li k němu homosexuální jedinec dostatečně silně motivován.
Touto motivací může být i křesťanská víra členů církví a křesťanských společenství, které homosexualitu a stejnopohlavní partnerství odmítají.
V těchto kruzích pak někdy bývá heterosexuální adaptace mylně považována za "uzdravení" z homosexuality.
Je třeba zdůraznit, že ani mnohaleté heterosexuální soužití nezmění převažující erotickou, a tedy i citovou preferenci homosexuálního jedince a že takto vytvořená manželství mají četná úskalí a v delším časovém horizontu mnohdy ztroskotávají...
Publikované: 24.01.2006
Zdroj: http://www.srcce.cz/index.php?uid=11&neews=1035