Viera je najväčší poklad, čo mám. Ale nechodím do cirkvi, kde me urážajú
Opäť jeden text bez diakritiky. Možno o to expresívnejší. Svedectvo, resp. príbeh homosexuálneho kresťana ako reakcia k textu "Trpké ovocie terapie homosexuality po roku opäť". Stručné, výstižné. Contra factum non contradictum. Homosexualita (či heterosexualita) sama osebe nejestvuje. Existujú "len" ľudia. Čo by sa stalo, keby kresťania čas venovaný teoretizovaniu o tzv. homosexualite investovali práve do osobných stretnutí a spoznávania homosexuálnych ľudí a ich príbehov...? Možno potom by aj tí homosexuálni spoznali príbeh Ježiša, a ten by pre nich tak možno prestal byť zahmlenou, nejasnou, nepresvedčivou, nepríťažlivou až nepriateľskou teóriou...
Podstoupil jsem, v letnicni cirkvi, uplne vsechny procedury ke zmene z homosexulala v heterosexuala. Byly to desitky, stovky motliteb, osamote, s bratry, s vedoucimi, dokonce s predsedou cirkve apostolske R. Bubikem. Pak jsem absolvoval mnoho uzdravovacich motliteb, vyhaneni demonu. Jenze kdyz demoni menili sva jmena i pocet, doslo mi, ze se jedna o saskarnu, divadlo, prani otcem myslenky.
Absolvoval jsem spousty ponizujicich ritualu. Postil jsem se mnoho dnu, modlil se neustale. Vyhodil jsem televizi, aby me nic nesvadelo. Byl tu velky tlak okoli, verici rodiny, abych se zmenil.
Ve sboru si to mezi sebou rekli, mel jsem pak problemy v zamestnani, nekteri to nahlasili jednomu rediteli v praci. Neustale mi bylo zduraznovano, ze jsem pry na stejne urovni jako vrahove, modlari, zlodeji, pomlouvaci, fetaci, lhari a podobne.
K tomu mi vzdycky vmetli nejake vybrane biblicke citaty do tvare. Ze jsem pry nehoden Boha a ze se me Buh stiti.
Moc jsem si pral, aby to nebyla pravda, uz jsem nevedel, co mam udelat, modlil jsem se, aby mi Pan Buh zamenil homosexualitu za rakovinu. Tak moc jsem si pral byt osvobozen, uzdraven.
Podotykam, ze jsem v te dobe byl jeste panic, ale samozrejme jsem od puberty dobre vedel, kdo jsem.
Podstoupil jsem uplne vsechno. Po letech sebemuceni musim rict, ze jsem rad, ze jsem to prezil a nasel silu znovu zit. Pochopil jsem, ze to je Buh, ktery dava lidem ruzne zivotni cesty.
Buh je laska. Uz se nenecham urazet. Nerikam, ze jsem bez chyby, mam sve hrichy, tak jako jini lide, ale myslim, ze jsem clovek cestny a poctivy. Mam velky smysl pro spravedlnost. Zustal jsem verici. Nenecham si viru ukrast zadnymi pseudokrestany.
Vira je nejvetsi poklad, co mam. Ale nechodim do cirkvi, kde me urazeji.
Jakmile nejaky pastor, fafar zacne hovorit o tom, ze homosexualove jsou totez, co vrazi, modlari, smilnici, lhari, nicemnici, zlodeji atd adt. odchazim pryc. To hovori lide, co o homosexualite nemaji ani potuchy.
Oni nevi, co to je narodit se jako synek do krestanske rodiny na male vesnici.
Oni nevedi, kolik si vytrpi kluk, kdyz si zacina uvedomovat v puberte svoji odlisnost.
Oni nevi, ze si prave mladi lide berou casto zivot kvuli tomu, ze maji jinou orientaci.
A ze cirkev se na tom prizivuje a vzbuzuje vuci gayum nenavist, to je smutne.
Pochopil jsem, ze orientace je zaklad me osobnosti, ze jsem to ja sam.
A nemuzu se uzdravit ze sebe sameho.
Homosexualita není chřipka, nemůže odnikud přijít, nemůže se chytnout, homosexualita buď je, nebo není.
Je odjakživa v tom člověku. Není to něco mimo něho. Je to základ jeho osobnosti. Je to on sám. Stejně jako je heterosexualita základem osobnosti heterosexuála. Pokud má někdo pocit, že se to dá vybrat, ať mi řekne, kdy v jakém věku si vybíral svoji heterosexulaitu?
Z textu ř 1,26-27 je zcela evidentní, že se jedná o heterosexuály, kteří vedli nezřízený život a protože už nevěděli, co by, tak žili s kýmkoli: "Proto je Bůh vydal do potupných vášní. Jejich ženy vyměnily přirozený styk za nepřirozený a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženou a ve své touze se rozpálili jeden k druhému, muži s muži páchají hanebnost a sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svoje poblouzení." Ano, je to list římanům, kde se toto praktikovalo, stejně jako na jejich slavnostech bohatí občané jedli až do prasknutí a když chtěli jíst dál, polechtali husím perem v krku, vyzvraceli obsah žaludku a jedli dál. A takových příkladů bylo víc.
Apoštol Pavel hovoří jednoznačně o osobách, které zanechaly přirozeného styku. Homosexuál nezanechal žádného přirozeného styku s ženou. Buď žádný styk s ženou nikdy neměl, nebo byl pro něj zcela nepřirozený. Tečka.
Důležité je číst taky dobové reálie, kdo psal co a komu a proč. Když budu vytrhávat z kontextu jakékoli části Bible, najdu si na kohokoli takové citace, z kterých vyjdete jako zcela ztracený a odsouzený případ.
Ono ale stále platí především, že kdo chce psa bít, hůl si zajisté najde.
Muj vztah k partnerovi neni o naplnovani sexualni potreby, ale o davani se, o citech, o naklonnosti, o povidani so, o tom, ze mate lasku, ze se mate o koho oprit, ze se mate na koho tesit, kdyz prijdete z prace.
Znam i gay pary, kde lide uz spolu sex. neziji kvuli zdravi spatnemu nebo vysokemu veku. Presto se miluji a zustavaji spolu. To je nad chapani tech zakonickych fanatickych vericich.
Buh zehna vsem lidem spravedlivym. Buh vi, kdyz tato slova pisu ted na klavesnici, co jsem vsechno podstoupil, abych byl jako vetsina a ze to nejde.
Buh je mi svedkem. Buh mi zehna v mem zivote. Nyni se nemodlim, abych se zmenil v heterosexuala, modlil jsem se, abych nasel pritele a Buh me vyslysel a pritele kvalitniho mi dal. Samozrejme jsem musel taky vyvinout urcitou aktivitu. Za toho pritele ja Bohu dekuji a chvalim jeho jmeno. Zacal jsel Boha lepe chapat.
Jiri
Publikované: 25.4.2010
Zdroj: http://www.changenet.sk/?section=forum&x=375770&cat=14662#ixzz0mKzDTPoI